Výukový kurz Fenomén Lichtenštejn

...
Popis
Garant:

prof. Tomáš Knoz 

Anotace:

Předmět „Fenomén Lichtenštejn“ se zabývá problematikou dějin působení knížecího domu Lichtenštejnů na území střední Evropy v dlouhém trvání a vzájemnými vztahy Československa a Knížecího domu Lichtenštejnů, resp. státu Knížectví Lichtenštejnsko v posledních dvou staletích. Lichtenštejnové od středověku patřili mezi významné panské rody působící v rakouských a v českých zemích, v období raného novověku navíc zažili velký vzestup, který provázela konverze ke katolicismu, povýšení do stavu nové knížecí vrstvy, zisk významných úřadů na zemské i dvorské úrovni i zásadní podíl na zásadních událostech českých dějin, jakými ve sledovaném období byl „habsburský bratrských spor“, stavovské povstání i následující represe jeho účastníků a pobělohorské proměny společnosti. Příslušníci raně novověkých i novověkých generací Lichtenštejnského knížecího domu nejenže získali významné společenské a majetkové postavení, ale zároveň se staly nejdůležitějšími budovateli knížecího dvora a mecenáši umění a kultury. Fenomén Lichtenštejn navíc přesáhl i do moderní éry. Modernizační společenské procesy, stereotypy svázané s představou o historické roli rodu a skutečné či údajné aktivity Lichtenštejnů v krizových obdobích 19. a 20. století i rozvíjení vlastní státnosti mezi Moravou a horním Porýním způsobily, že se objektem první pozemkové reformy i konfiskací prováděných na základě prezidentských dekretů po druhé světové válce. Lze konstatovat, že Lichtenštejnové se tak staly ojedinělým fenoménem v českých a středoevropských dějinách. 

Osnova předmětu „Fenomén Lichtenštejn“ vychází ze závěrů Česko-lichtenštejnské komise historiků, působící v letech 2010-2014. Na předmětu se vedle garanta Tomáše Knoze budou podílet i další členové a spolupracovníci) komise (dr. Dvořák, prof. Županič, dr. Fučíková, dr. Horák, prof. Horčička, dr. Konečný, dr. Stögmann, dr. Kräftner, dr. Golec). Výuka bude přirozeně rozdělena do dvou částí. První část se bude zabývat lichtenštejnským fenoménem v dlouhém trvání, bude sledovat místa lichtenštejnské paměti, vytváření historických stereotypů a mýtů, roli kultury a umění při konstrukci lichtenštejnské reprezentace a konstrukci historického obrazu. Druhá část se bude soustředit na charakteristiku role Knížectví Lichtenštejnsko v novověké a moderní Evropě, na otázky první pozemkové reformy, aktivit Lichtenštejnů v období druhé světové války a poválečných konfiskací rodového majetku.